Náboženské vyučování v české reformaci

Popis

Publikace Náboženské vyučování v české reformaci se zabývá katechetikou (naukou o náboženském vyučování). Zkoumá zejména období české a evropské reformace. Například ve spisech J. Husa, M. Luthera a J. A. Komenského a srovnává je s ostatními významnými reformátory.

Pohled do doby reformace nám umožňuje poznávat, že tehdy měl ve výchově a výuce význačné místo katechismus. Úkolem této publikace je zkoumat oprávněnost této téze s hlavním zřetelem na prostředí české reformace.
S daným tématem si autor klade otázky: Jaká je geneze křesťanského katechismu? Nalezneme již ve Starém a Novém zákoně katechismové formy a metody? Jak navazovala reformace v případě vyzdvižení katechismu na předcházející církevní praxi? Jaké funkce plnil katechismus v reformaci? Jakými obsahovými proměnami katechismus procházel a co tvoří jeho stálé jádro? Vycházejí reformační katechismy z obecně křesťanského nebo spíše konfesijního hlediska? Jak je možné, že katechismus, který byl tak významným nástrojem v reformaci, je v současnosti spojován spíše s Římskokatolickou církví než s církvemi, které se k odkazu reformace hlásí? Je dnes možná recepce a aplikace reformační katechetiky v Církvi československé husitské? A jsou ještě mnohé další otázky, které se objevovaly při studiu pramenů a literatury k danému tématu.
Po úvodu v části filologicko-exegetické autor zkoumá katechismové prvky v Bibli, a to ve Starém i Novém zákoně.
Vlastní těžiště práce je obsaženo ve 3. až 5. části, ve kterých se autor zabývá katechismem jako základem výchovy a vyučování v české reformaci.
Ve třetí části historické a literární je nejprve podán stručný nástin katecheze ve středověku. Po něm je uveden přehled katechismové tvorby české reformace s přihlédnutím ke katechismům světové reformace, které v českém prostředí nalezly uplatnění nebo domácí tvorbu ovlivnily. Zkoumání je zaměřeno na hlavní představitele katechismových spisů – Mistra Jana Husa, Lukáše Pražského, Martina Luthera, J. A. Komenského a další. Je zmíněn historický kontext vzniku katechismů, naznačena případná diskuse o autorství spisů a především půjde o zdůraznění prvotního zaměření a určení těchto spisů.
Ve čtvrté části publikace je porovnávána teologická stavebnost jednotlivých nejvýznamnějších katechismů Husových, Lukáše Pražského, M. Luthera, Heidelberského a J. A. Komenského. Zde nebude cílem důkladný systematicko-teologický rozbor obsahu katechismů a jejich jednotlivých věroučných výpovědí, ale prokázání spojitosti teologické koncepce a didaktického přístupu.
V páté části jde o zjištění základních funkcí katechismu, které plnil v české reformaci.
Šestá část je pokusem o dotažení výsledků zkoumání do současného aktuálního rozhovoru o katechismu. Je poukázáno na ekumenický význam katechismu, naznačena teoretická diskuse a tvorba v Církvi československé husitské i jeho role v českém protestantismu a Římskokatolické církvi.
Cílem této práce je překonat zúžený, podceňující, až negativní pohled na katechismus v Církvi československé husitské. Na základě sondy do dějin české katechetiky je tato práce vedena snahou podat podněty k aktualizaci obsahu, forem a didaktické funkčnosti katechismu v návaznosti na biblická východiska a tradici české reformace. Současně je jejím záměrem přispět do širší diskuse o výchovných a učitelských úkolech křesťanství v naší současnosti.